Expozice Farmaceutického muzea

Kuks - Kouzlo apatyky.

Hospitál, budova ze zač. 18. stol.

Současnost Českého farmaceutického muzea (ČFM):

Myšlenka zřídit v kuksském hospitálu České farmaceutické muzeum (ČFM) se rodila v letech 1970-72, když se uvažovalo o umístění historické sbírky Farmaceutické fakulty (FaF) Univerzity Karlovy (UK) v Hradci Králové a současně o kulturním využití uvolněných hospitálních prostor. Charitativně zdravotnická tradice hospitálu, existence hospitální barokní lékárny, to byly příznivé skutečnosti, které se nabízely jako vhodné předpoklady pro spojení s farmaceutickými (lékárnickými) historickými předměty fakultní sbírky a jejich rozvinutí do instituce farmaceutického muzea a jeho expozice. Tato myšlenka byla přijata jak na krajské úrovni (kulturním odborem a památkovou péčí), tak vedením Farmaceutické fakulty a Univerzity Karlovy. Na základě smlouvy o spolupráci byla pro výstavní potřeby budoucího muzea (jako samostatná organizační složka bylo zřízeno k 1.7.1994) určena tři podlaží (suterén, přízemí s lékárnou, prvé poschodí) v severovýchodním křídle hospitálu a pro pracovny a depozitáře severní část východního křídla (přízemí a 1. patro). V současnosti působí v suterénu Galerie F. A. Sporcka.

Historická sbírka fakulty obsahuje nejrůznější sbírkové předměty (muzeálie), jako např. léčiva a přípravky farmaceutického průmyslu (na 6.000 registrovaných kusů), lékárenské stojatky a jiné nádoby, též obalový materiál: sáčky, krabičky, etikety. Dále výrobní nástroje a přístroje jako váhy a závaží, hmoždíře, mlýnky, lisy, pilulkovnice, tabletovačky, chemické sklo. Několik mobiliářů z lékáren, skříně, táry, některé jsou již vystavené. Je tu i sbírka fotografií, plakátů, reklamních tisků a téměř tisíc exlibris českých a slovenských farmaceutů, sochy, reliéfy, obrazy; diplomy farmaceutů jsou rovněž zastoupeny. Muzeálie doplňuje rozsáhlý archiv a 14.306 evidovaných svazků knih a časopisů. Je to největší farmaceutická historická knihovna v ČR.

Kromě výstavních úkolů, zdravotně farmaceutické osvěty, má ČFM jako vědecké pracoviště v oblasti dějin farmacie a farmaceutické muzeologie sloužit i pedagogickým potřebám farmaceutických škol. Sbírka s archivem a knihovnou se proto stala badatelskou základnou farmaceutické muzeologie i historie farmacie. Zpracovávají se zde již od r. 1972 studentské diplomové práce i doktorské studie rigorózní. Spolupráce s podobnými institucemi doma i v zahraničí je samozřejmostí.

V roce 1986 převzalo muzeum pracovny a depozitáře, dne 18.5.1996 byla ve třech místnostech (v tzv předsíni lékárny, barokní lékárně, dřívějším refektáři-jídelně) otevřena prvá část expozice pod názvem „Kouzlo apatyky“. Zasloužili se o to - (i o otevření druhé části) - Památkový ústav v Pardubicích (včetně správce hospitálu Ing. L. Křížkovského), Farmaceutická fakulta UK a její ČFM, finančním příspěvkem Spolek pro vybudování ČFM (který byl dotován sponzemi lékárníků a farmaceutických a jiných institucí), návrhem umělecko-prostorového řešení (1981) a jeho realizací (1996 a 2001) architekti † ing. Lubomír Černík a ing. Miroslav Kopecký, CSc. z Pardubic. Restaurátorské práce provedl Luboš Krušina z Prahy, s praktickými pracemi při výběru, úpravě a instalaci exponátů pomohli vydatně techničtí pracovníci hospitálu R. Feist a T. Ledvinka, doktorandi a studenti farmaceutické fakulty v Hradci Králové, studenti sesterské fakulty v Brně i studenti chrudimských středních škol. Smyslem této muzejní expozice je v daných možnostech ukázat vývoj našeho lékárenství, zvláště pak podoby lékárenské oficíny, od asi 17. do 20. století. Exponáty, které mají vypovídací hodnotu, mají zároveň na návštěvníka působit i svým kouzlem neobvyklostí a uměleckého zpracování.

Druhá část expozice „Kouzlo apatyky“, otevřená dne 9.6.2001, rozšířila expoziční prostor o další tři místnosti a tím i výstavní prezentaci a tématiku o materiálku s příklady léčiv tří říší, o vojenskou farmacii, malovýrobní i průmyslová výrobní zařízení léčivých přípravků, o ukázky průmyslových přípravků domácích firem, označování (signování) přípravků, recepturní a lékopisnou literaturu, o poukazy na farmaceutický výzkum a kontrolu, na vědecké sjezdy a symposia, velkoobchod s léčivy a vztahy farmacie a umění. Ukázala, že farmacie nezahrnuje jen lékárnu, ale i další farmaceutická odvětví.

Závěrečný prostor druhé části expozice je věnován lékárně 2. poloviny 20. století a dokončuje tak prezentační řadu lékárenských oficín z prvé části. Naplňují jej vzorky unifikovaného racionálního nábytku lékárenské laboratoře s otočníky a některými přístroji a pomůckami a výrazný kruhový výdejní box, dominanta oficín této vývojové etapy našich československých lékáren. Obdobně jako prvá část expozice má i tato nová působit nejen svou dokumentární hodnotou, ale také estetickým kouzlem vystavených reálií a uměleckých artefaktů. Oživení do celé expozice přináší a pozornost návštěvníků získává nejen chod tovární míchačky a tabletovačky, ale hlavně příležitost vlastnoručně si zkusit rozmělňování v třence, manipulaci s pokladnou National, zhotovení…