Firmy > Zámek > Galerie Františka Drtikola Příbram

Galerie Františka Drtikola Příbram

Jméno Galerie Františka Drtikola Příbram
Obchodní aktivity S - Služby
Telefon 318632628
Webová stránka www.galerie-drtikol.com
Adresa Tyršova 106, 261 01 Příbram
Kraj Středočeský

Forograf Fratišek Drtikol (1883–1961): Věnováno životu a dílu světoznámého fotografa, příbramského rodáka Františka Drtikola. Výběr fotografií zahrnuje ukázky slavných psychologických portrétů, jedinečných aktů a krajinných kompozic. Expozice vznikla ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.

Historická budova Zámečku–Ernestinum, východní křídlo z pol. 14. století, další dostavby z pol. 19. století.

Zámeček – Ernestinum:
Ve 13. století stála pravděpodobně v místech dnešní budovy Zámečku dřevěná tvrz. Dokladem této hypotézy jsou archeologické vykopávky, které místní osídlení dokládají. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek je však věrohodně prokázána až v polovině století čtrnáctého.

Město Příbram s panstvím tvořilo součást majetku pražského biskupství, jehož nejvyšším představitelem se stal blízký spolupracovník Karla IV., první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ten dal na místě původní dřevěné tvrze postavit kamenný hrádek. Výrazná dominanta Příbrami byla podle svého majitele nazvána Ernestinum. Z původní stavby ze 2. poloviny 14. století se dodnes dochovala východní část s gotickým arkýřem s žebrovou klenbou, pozůstatek presbytáře tehdejší kaple. Hrádek byl sídlem purkrabího, správce arcibiskupského panství a také Arnošt z Pardubic zde často pobýval. Potvrzují to mimo jiné i listiny jím vydané v roce 1358 a 1360. K Ernestinu se váže také pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie, kterou údajně sám arcibiskup vyřezal a umístil ve zdejší kapli. Odtud byla přemístěna o několik století později na Svatou Horu.

Arnoštův nástupce, druhý pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, známý vzdělanec a šiřitel mariánského kultu, nechal Ernestinum na konci 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem.Vstupní brána do nádvoří směřovala od jihu, od náměstí, a zajišťoval ji pravděpodobně padací most. Vchod hlavního objektu ústil původně v nádvoří ze západního traktu. Pod hrádkem bylo ve skále vytesáno rozsáhlé sklepení s průchodem do přízemních místností objektu. Stavba měla vlastní studnu, což sehrálo významnou roli při obléhání.

Po skončení ničivých husitských válek se příbramské panství na dlouhou dobu dostalo pod vládu zástavních pánů. Ti využívali svěřený majetek jen ku svému prospěchu . Zámeček byl i nadále centrem správy panství a příležitostně v něm pobývali někteří ze zástavních majitelů. Stejná situace byla i v 16. století. Poslední zástavní paní, Kateřina z Lokšan, se chovala ke svým poddaným tak špatně, že obyvatelé Příbrami proti ní povstali a sídlo správců panství vyplenili.

V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. Příbram na královské horní město. Městská správa měla své sídlo na radnici a Zámeček, majetek českých králů, chátral.

O obnovu příbramského hradu se zasloužil na sklonku 17. století pražský arcibiskup Matouš Sobek z Bílenberka, kterému se podařilo získat hrad zpět do vlastnictví církve. Hrad byl rekonstruován, rozšířen a dostal nové jméno – Mariánský hrad - „Marienburg“. Byl v té době využíván pro příležitostné ubytování slavných hostů při poutích na Svatou Horu.

Nové dějiny Zámečku začal psát rok 1849. Mohutný rozvoj stříbrorudného hornictví v Příbrami si vyžádal založení montánního učiliště, které bylo umístěno do příbramského hrádku. V roce 1865 udělil císař František Josef I. této škole titul báňská akademie. Ta v roce 1894 získala statut vysoké školy. Objekt byl rozšířen o třetí (zadní) trakt, hradby byly rozbořeny a příkopy zasypány.

V roce 1946 byla VŠB přemístěna do Ostravy. Zámeček byl využíván jako sídlo drobných provozoven až do roku 1962. V 70. letech část objektu využívalo muzeum, později kulturní středisko. Poslední rekonstrukce budovy proběhla v 80. letech. Při této rekonstrukci byly vnější úpravy budovy zpracovány tak, aby barva a struktura zdiva naznačily jednotlivé etapy přestaveb objektu.

Dnes je příbramský hrad, pojmenovávaný Příbramany jako Zámeček, majetkem města Příbrami. Je sídlem galerie a Muzea III. odboje. V budově je umístěna také obřadní síň. Od r.2000 svým názvem Ernestinum opět připomíná svého slavného zakladatele.

Poslední rok 20. století se zapsal do historie objektu další významnou událostí.

Město Příbram ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze otevřelo v Ernestinu stálou expozici, která je věnována jednomu z nejslavnějších příbramských rodáků – světově uznávanému fotografovi Františku Drtikolovi (1883 Příbram – 1961 Praha).

V Zámečku je dále umístěna obřadní síň a INFOCENTRUM MĚSTA PŘÍBRAMI.

Galerie Františka Drtikola Příbram

Forograf Fratišek Drtikol (1883–1961): Věnováno…
Příbram
BA: S Středočeský

Kontaktovat