Městské muzeum Horažďovice

Zámecké prostory: velký sál s unikátní freskovou výzdobou ze 17. století, zámecká kaple, zámecký pokoj, modrý salonek. Stálá expozice: archeologie, středověké a cechovní památky, zbraně, perlorodky, dějiny židovské komunity a také regionální mineralogické expozice – minerály z okolí, hornictví, zlato.

Zámek

Zámek v Horažďovicích:
Zámek v Horažďovicích stojí na místě gotické tvrze, kterou postavili ve 13. století Bavorové ze Strakonic.Horažďovice byly roku 1292 povýšeny na město králem Václavem II. V roce 1483 získal panství rod Švihovských z Rýzmberka. Přestavěli gotický hrad na renesanční zámek. Z této přestavby se nám zachoval malý vnitřní dvůr s arkádami a freskovou výzdobou a dvoupatrová věž zámku. Za Půty Švihovského roku 1503 byl také zřízen vodovod z Práchně, který sloužil až do roku 1932. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 bylo Švihovským panství zkonfiskováno a roku 1622 je koupil Adam ze Šternberka. Šternberkové v letech 1681 – 1692 přestavěli zámek v barokním stylu podle návrhů italského stavitele Solominiho. Vznikl velký sál s freskovou výzdobou, byly zazděny arkády na nádvoří, vystavěna zámecká kaple a hospodářské budovy. Od roku 1834 vlastnili panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova. Žádné velké stavební úpravy neprováděli a po válce v roce 1945 jim bylo panství zkonfiskováno.

Velký sál:
Velký sál vznikl kolem roku 1680. Nosná konstrukce stropu je tvořena dřevěnými ramenáty, na kterých jsou přitlučené dřevěné hranolky obalené zvířecí srstí. Mezi tyto hranolky je prohozena vrstva omítky, která je silná pouze 5 cm. Nástropní freska měří 75m2 a zobrazuje bitvu husitů s vojsky císaře Zikmunda pod Vyšehradem v Praze dne 31. 10. 1420. V této bitvě byla císařská vojska poražena a na památku padlých předků nechal Václav Vojtěch ze Šternberka fresku vytvořit.

Pod nástropní freskou je fabion s vedutami jihočeských měst. Jedná se o Horažďovice, Písek, Tábor, Hlubokou (Frauenberg), Zahájí (Zahen) a České Budějovice. Všechna města jsou zobrazena v době válek o rakouské dědictví za panování Marie Terezie v první polovině 18. století. Fresky na stěnách sálu zachycují výjevy z válek s Turky v době panování Leopolda I. Je zobrazena bitva před Vídní z roku 1683, další náměty zobrazují žánrové výjevy ze života vojska v poli. Vidíme polní mší, porážku koní, okrádání mrtvých a péči markytánek. Námětem a zpracováním se jedná o unikátní freskovou výzdobu.

Zámecká kaple:
Zámecká kaple vznikla při přestavbě v roce 1680. Na stropě je freska Povýšení svatého Kříže z roku 1712, nejstarší části oltáře, postranní skříňky, jsou z roku 1691,ostatní části jsou z poloviny 18. století.