Městské muzeum Lanškroun

Historie města Lanškrouna – Historie sklářství na pomezí Čech a Moravy – Kabinet mincí, medailí a sochařských prací akademického sochaře Zdeňka Kolářského – Pamětní síň Jindřicha Pravečka, mezinárodně uznávaného pedagoga a skladatele dechové hudby – Císařský pokoj.

Zámek – původně klášter augustiniánů, barokně přestavěn.

Stálé expozice muzea:
Historie města a okolí:
Tato stálá muzejní expozic je věnována historii města Lanškrouna od jeho založení do roku 1950. Město Lanškroun vzniklo v souvislosti s kolonizační činností, kterou pro českého krále Přemysla Otakara II. prováděli páni z Drholce. Jsou zde připomínáni jeho majitelé: Přemysl Otakar II., Václav II., Záviš z Falkenštejna, cisterciácký klášter na Zbraslavi u Prahy, biskupství litomyšlské, Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Hrzánové z Harasova a Lichtenštejnové. Osídlení Lanškrouna potvrzují archeologické nálezy z 13.- 15. století. Za Kostků z Postupic a Pernštejnů získalo město významná privilegia. Pernštejnové a Lichtenštejnové pak výrazně přispěli k architektonickému rozvoji města. Ve stálé expozici se nachází stříbrné pečetidlo, zřejmě dar Vratislava z Pernštejna, z roku 1561 s městským znakem – královskou korunou.

V Lanškrouně se narodil vědec světového významu Jan Marek Marci (1595-1667), jemuž po zásluze patří část historické expozice. Zabýval se matematikou, astronomií a fyzikou. Úspěšně provozoval i lékařskou praxi. Napsal 16 vědeckých knih a je považován za zakladatele spektroskopie. Z doby barokní pocházejí cenné deskové dřevěné oltáře s malovanými biblickými výjevy, purkmistrovská skříň z roku 1675, hodinový stroj z radnice z roku 1660 a kovová truhlice z poloviny 18. století. Činnost cechů je představena jejich pečetidly, ukázkami prací, vývěsními štíty a písemnými dokumenty. Připomíná se zde také významné působení rodiny Erxlebenů, textilních podnikatelů a lékárníků. První z nich Christian Polykarp Erxleben, přistěhovalec z Hannoveru, chemik a lékárník, založil v Lanškrouně první lékárnu a manufakturu na výrobu plátna. Dodával zboží do zahraničí i pro tuzemskou potřebu. Jeho syn Eduard byl lanškrounským purkmistrem a velitelem spolku ostrostřelců. Dále jsou zdokumentovány sbírkovými předměty některé spolky – hudební, divadelní – praporem, medailemi, poháry a fotografiemi. Z roku 1934 pochází hedvábím vyšívaný prapor tělocvičné jednoty Sokol. Vystavené šperky a poháry dokládají činnost zlatnické firmy R. E. Langer založené v roce 1882. Dobové fotografie vypovídají o konání císařských manévrů rakousko-uherské armády na Lanškrounsku za účasti císaře Františka Josefa I. v roce 1894. Do historie Lanškrouna zasáhla válka třicetiletá a prusko – rakouská v roce 1866. Vystavené portréty, olejomalby, zachycují lanškrounské osobnosti a měšťany: Petra Jelita, Jana Kašpara Artzta, Josefa Langera, Josefa Niederleho, Friedricha Gustava Piffla a další. Poslední místnost vypovídá o životě české menšiny v 1. třetině 20. století, o legendárním hokejovém brankáři Ing. Bohuslavu Modrém a o spisovateli a básníkovi Jaroslavu Hubálkovi. Na starých pohlednicích je dokladován urbanistický a hospodářský vývoj města.

Sklářství na pomezí Čech a Moravy:
V říjnu 1999 byla slavnostně otevřena stálá výstava Z dějin sklářství na pomezí Čech a Moravy. Záměrem vedení bylo trvale zpřístupnit široké veřejnosti zapomenutou historii sklářství tohoto regionu. Expozice vyjadřuje hold sklářskému řemeslu, demonstruje základní suroviny potřebné pro tavení skla – dřevo, křemen, vápenec a potaš. Návštěvníkům přibližuje představu lesních skláren z 15. – 18. století, provozní podmínky k jejich činnosti, historii a vývoj sklářských pecí dle jednotlivých typů. Součástí expozice je také nářadí sklářů, které se téměř nezměnilo od jeho počátků až do dnešní doby. Je zde i rozmístění jednotlivých lokalit zaniklých skláren v mladkovském a červenovodském sklářském okruhu, všímá si i jejich příslušnosti k panství a v jakých podmínkách působily. Jádro expozice tvoří ucelená kolekce výrobků z produkce skláren v jednotlivých historických etapách od renesance až po secesi. Zvláštní místo zde zaujímá slavný sklářský rod Schürerů v čele s Dominikem Schürerem, který za svoji řemeslnickou a uměleckou dovednost obdržel jako jeden z mála sklářů šlechtický titul. Za jeho působnosti vzniklo z Mlýnického dvora významné hospodářské, společenské a kulturní centrum, které bylo v úzkém kontaktu s Moravou, Kladskem a zbylou západní částí Orlických hor. Jde o první komplexní prezentaci oblastního jádra sklářské výroby na pomezí Čech a Moravy, o identifikaci a lokalizaci starých skláren, dalších významných hospodářských a společenských útvarů, které zasáhly do bohaté a dramatické historie tamního sklářství. Nově vytvořená samostatná muzejní expozice sklářství je malou splátkou, kterou dlužíme řemeslu, které nás nejvíce proslavilo ve světě.

Kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského:
Zdeněk Kolářský se narodil v roce 1931 v Kostelci nad Orlicí. Studoval na Průmyslové škole sklářské v Železném Brodě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Akademický sochař, vynikající a uznávaný medailér realizoval řadu mincí, medailí, insignií a pamětních desek osobností vědy a kultury. Získal četné mezinárodní ceny a uznání. Tvoří také pro náš region – pro města Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Kostelec nad Orlicí, Vamberk a…