Městské muzeum ve Skutči

Muzeum obuvi a kamene (interaktivní exozice obuvnictví a kamenictví, včetně geologie). Památník hudebního skladatele Vítězslava Nováka.

Budova z r. 1900, manželé Práškovi – rodiče manželky Vítězslava Nováka – měli v přízemí obuvnickou dílnu. Hudební skladatel V. Novák v tomto domě zemřel.

Expozice obuvnictví:
Zcela nové stálé expozice městského muzea přibližují historii i současnost tradičních řemesel Skutečska – kamenictví a obuvnictví.

Obuvnická expozice se skládá ze tří částí. První z nich seznamuje návštěvníky s nejstaršími dějinami a relikviemi ševcovského cechu. K ozdobám nepochybně patří cechovní prapor z roku 1855, který prošel náročným restaurátorským zásahem. V imitaci světničky z doby před sto lety (s figurínou ševce), je vše, co k tehdejšímu vybavení řemeslníka náleželo. Repliky ševcovského nářadí umožňují názorné předvádění některých výrobních postupů, své využití nalezly i v rámci pracovních listů pro malé návštěvníky muzea. Figurína vojáka poukazuje na velké objemy vojenských dodávek, na kterých kdysi Skuteč bohatla, ale také doplňuje scénu polní dílny na opravu obuvi.

Druhá část je věnována éře první republiky, kdy ve městě byla celá řada zručných mistrů, ale i několik továren. Výrobky putovaly nejen do Čech, ale i daleko za hranice. Poštovními balíky byly vykrývány objednávky z Francie, Německa, Polska, Finska, a dalších evropských zemí, ale kožené zboží putovalo i přes oceán do Ameriky. Vitríny obsahují jednak vzory nejrůznější obuvi, různorodé drobné pracovní pomůcky a také informace o tom kterém výrobci. Texty jsou doplněny kopiemi z dochované obchodní a výrobní dokumentace. Kromě botiček, bot i jedné maxiboty (vystavena je i největší ručně šitá polobotka v ČR a v Evropě) je v expozici i celá řada strojů až 140 let starých. Několik z nich prošlo restaurátorskou dílnou pana Luďka Fialy, takže se po dlouhých letech deponování v nevhodných prostorách opět zaskvěly v plné kráse. Většinou jsou schopné i demonstrativního provozu. Mimo kompletních šicích strojů, se podařilo do expozice umístit i zajímavé samotné šicí hlavy. Největším exponátem je kopírovací stroj na dřevěná kopyta. Stroj vyrobený začátkem 20. století v Lipsku je doplněn podrobnou historií zdejší kopytářské dílny, řeznou stolicí, polotovary i celou řadou kopyt. Dochovaný expediční deník uvádí, že na přelomu 19. a 20. století zasílala fa Horák Skuteč kopyta Antonínu Baťovi do Zlína pro výrobu valašských papučí.

Třetí část zachycuje fenomén Botasky. Obecný název pro sportovní obuv vznikl právě zde, ve skutečské továrně Botana. Vznikla v roce 1949 sloučením několika znárodněných provozoven. Spolupráce muzea a továrny je opravdu dlouhodobá, a tak bylo možné provést v depozitáři reprezentativní výběr mapující produkci podniku i jednotlivé technologické, koncepční a designové zlomy. Obuv je opět doplněna škálou pracovních pomůcek, katalogy, doklady a fotografiemi z výroby. Pozornost je věnována „botám s příběhem“ – což je nejen vývoj legendární botasky, ale hlavně zachycení úspěchů krasobruslařů, lyžařů, horolezců, atletů a dalších sportovců.

Prohlídka je doplněna interaktivním kioskem, kde si návštěvník může spustit několik dokumentárních filmů o výrobě v Botasu v letech 1966 až 1976 (získaných z archivu KF Praha), dále několik prezentací o vývoji obuvnictví a videoukázky z ruční výroby bot. Pexesa, kvízy a postřehové hry využívají hlavně děti a školní výlety. Na historické ruční razičce si lze na památku vyrazit do kousku usně znak dávné ruční výroby.
Expozice kamenictví:
Zcela nové stálé expozice městského muzea přibližují historii i současnost tradičních řemesel Skutečska – kamenictví a obuvnictví.

Kamenickou historii přibližuje expozice venkovní a vnitřní.

V interiérové sklepní části jsou 2/3 sálu vyčleněny prezentaci vývoje kamenoprůmyslu a zbylá třetina zachycuje pestrou geologii zdejšího kraje. Prosvětlené panely umožnily využít bohatý fotografický archiv muzea. Po dobu výstavby expozic se jej navíc podařilo významně rozšířit díky pochopení mnohých pamětníků a spolupracovníků z řad bývalých kameníků. Vývoj těžby a zpracování kamene je sledován po etapách až do úplné současnosti. Vitríny pak obsahují celou řadu unikátních dokladů z archivu muzea i archivů státních. Je zde také celá řada nástrojů, ochranných pomůcek a výrobků. Kamenickými mistry byly mimo jiné zhotoveny i samotné vitríny, které jsou kombinací kamenných soklů a skla. Dominantou prostoru jsou velkoformátová fotografie lomu z roku 1931 a mapa oblasti Skutečska, Nasavrcka a Hlinecka. Ta za pomoci 5ti světelných okruhů znázorňuje rozvoj a pozvolný úpadek lomařiny.

Geologie je návštěvníkovi představována formou popisu období, doložitelných nálezů a popisu lokality, kde byly vzorky nalezeny. Především pro školní skupiny se osvědčila možnost prohlídky vzorků z kolekce, která byla pro tento účel specielně nasbírána. Největší pozornost pochopitelně budí minerály a zkameněliny z opukových lomů.

I zde je k dispozici dotykový panel a LCD obrazovka. V nabídce je dvacetiminutový film o historii kamenictví, který byl specielně natočen na zakázku muzea pod názvem „Kraj s kamenným srdcem“ a dále nejrůznější animace a prezentace.

Venkovní část kamenické expozice byla vytvořena se záměrem procházky fiktivním kamenolomem. Postupných…