Moravské zemské muzeum – Dietrichsteinský palác

Barokní palác, původně místodržitelské sídlo kardinála Dietrichsteina.

Stálé expozice:
Zaniklý život na Moravě
Pravěk Moravy
Velká Morava
Morava ve středověku
Svět nerostů
Památník prof. Karla Absolona

Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně zaujímá významné místo v architektuře doby barokní na Moravě. Nechal jej postavit v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Domněnka, že pro stavbu zhotovil plány italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla, se dnes považuje za málo pravděpodobnou. Důkladnou přestavbu paláce z doby před rokem 1748 připomíná vstupní portál a vestibul.
Reprezentativní budova hostila za českého povstání roku 1620 „Zimního krále“ Friedricha Falckého a roku 1748 císařovnu Marii Terezii. V říjnu 1805 v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce M. I. Kutuzov, jak o tom informuje pamětní deska.
Adaptace paláce pro potřeby justičních úřadů v roce 1837 a další postupné úpravy znehodnocující jeho barokní podobu, vyvrcholily roku 1928 provedením nástavby třetího patra na hlavním křídle do Zelného trhu. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Při památkové rekonstrukci paláce v 80. letech 20. století byla nástavba snesena, exteriér stavby připodobněn baroknímu stavu a její vnitřní dispozice přizpůsobena modernímu muzejnímu provozu, který mohla veřejnost zhlédnout od října roku 1991.

Zaniklý život na Moravě
Expozice je věnována vývoji života v jednotlivých geologických érách, které návštěvníka přenesou do atmosféry pravěkých moří a souší především na území Moravy.
Tak jako kluci z Cesty do pravěku, se můžete i Vy ocitnout v prvohorách a seznámit se s nejznámějšími moravskými zkamenělinami, jako jsou např. devonští koráli Moravského krasu, pradávné přesličky a plavuně rosicko-oslavanské pánve, unikátní permští krytolebci a ryby boskovické brázdy.
V druhohorách Vás jistě zaujmou spirálně stočené schránky amonitů a další zkameněliny např. ze Stránské skály či vrchu Kotouče u Štramberku.
Třetihory nás zavedou do mořských hloubek prostřednictvím otisků hlubinných ryb se světelnými orgány či zbytků velryby nebo mořské sirény. Kromě originálních nálezů zkamenělin expozice presentuje i modely, dioramata a rekonstrukce vyhynulých organizmů.
Oživením pro návštěvníky expozice je možnost zhlédnout tematicky zaměřené populárně naučné videosnímky. Školní skupiny mají navíc k dispozici různé testy, hry a kvízy.


Pravěk Moravy
Expozice podává přehled vývoje osídlení Moravy od prvních stop člověka na moravském území až po období před vystoupením Slovanů, tj. v časovém úseku zhruba 800 000 let př. n. l. do poloviny 6. st. n. l.
Exponáty jsou prezentovány jednak v chronologickém sledu ve vitrinách věnovaných jednotlivým vývojovým etapám a kulturám, jednak v tématických celcích, umožňujících představu o lidských činnostech a způsobu života v tom kterém období.
Kromě těchto větších celků a skupin jsou některé významné nálezy prezentovány jako solitéry (depot měděných hřiven z Blučiny, nálezy zlatých předmětů z různých lokalit, bronzové kování konvice z Brna-Maloměřic).


Velká Morava
Expozice dokumentuje vývoj slovanského osídlení Moravy s přihlédnutím k okolním oblastem v rozmezí 6. až 10. století. V úvodní části je rekonstrukce žárového hrobu s popelnicemi pražského typu pod mohylovým náspem.
V centru expozice je klenotnice s nejznámějšími a nejkrásnějšími skvosty velkomoravského klenotnictví ze Starého Města u Uherského Hradiště, z Mikulčic a Břeclavi – Pohanska. Vedle drobných nálezů seznamujících návštěvníka s každodenním životem starých Moravanů, s vyspělostí řemeslné výroby, se způsobem obživy a úrovní vojenství si dále pozornost zaslouží velký model hradiska v Mikulčicích, rekonstrukce klenotnické dílny ze Starého Města a z téže lokality originální dřevěné bednění studny.
Zájem poutají také modely velkomoravských kostelů. Expozici uzavírá symbolický odkaz Velké Moravy, dobové písemné prameny o příchodu byzantské mise na Moravu r. 863 i známé napomenutí krále Svatopluka svým synům, hovořící o nutnosti soudržnosti a svornosti mezi nimi.


Morava ve středověku
Expozice prostorově navazuje na expozici Velká Morava, proto je její úvod věnován základní charakteristice změn, které nastaly zánikem Velkomoravské říše. Druhá část podává základní charakteristiku období 14.-15. století.
Dominanty v této části tvoří interiér jizby venkovského domu, interiér zemanské tvrze a inventář venkovské domácnosti včetně stavebního vybavení, řemeslnických nástrojů a zemědělského nářadí. Šlechtické prostředí charakterizují předměty spojené s výstrojí a výzbrojí šlechtice a vybavení panských sídel.

Svět nerostů
Expozice je rozdělena na tři navazující celky, které seznamují návštěvníka s nerosty a horninami s důrazem na mineralogicko-petrografické poměry Moravy a Slezska. Úvod je věnován fyzikálním a chemickým vlastnostem nerostů a je zakončen informacemi o stavbě Země a jejím postavení ve sluneční soustavě.
…