Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace

Nechte na hlavě – expozice klobouků a pokrývek hlavy. Malíři dvou staletí – expozice výtvarného umění 19. a první poloviny 20. století ze sbírek Muzea Novojičínska. „Ve znaku zavinuté střely" – expozice k historii města Nového Jičína.

Žerotínský zámek.

STÁLÉ EXPOZICE:
VE ZNAKU ZAVINUTÉ STŘELY - Úvodní část prohlídky zámeckého komplexu zavede své návštěvníky do prostor stálé expozice města Nového Jičína, respektive její první částí prezentující období od prvopočátků do konce 18. století. Návštěvníci zde mohou shlédnout jedinečné artefakty dokumentující život ve městě, práci městské samosprávy a velice bohaté události města na křižovatce obchodních cest.

NECHTE NA HLAVĚ - Dále Vás zveme do stálé expozice klobouků a pokrývek hlavy v prostorách Zámku v Novém Jičíně. Po náročné a rozsáhlé rekonstrukci jihovýchodního křídla Zámku v Novém Jičíně zpřístupnilo naše muzeum 8. prosince 2000 novou rozsáhlou expozici klobouků a pokrývek hlavy s názvem „Nechte na hlavě". V expozici mohou návštěvníci shlédnout na 600 klobouků, čepic, klobouků, čepců a přileb z období od počátku 19. století do současnosti. Většina exponátů je součástí vlastní rozsáhlé a ojedinělé sbírky. Mezi vystavenými exponáty jsou i unikátní pokrývky hlavy, mnohdy poprvé představované veřejnosti. Část expozice je pojata ve scénických celcích a návštěvníci se tak ocitnou uprostřed tematických výjevů přibližujících atmosféru doby užívání klobouků. Hosté si mohou prohlédnout skvostné klobouky a róby dam ze sklonku rakousko-uherské monarchie, shlédnout unikátní vojenské a služební přilby, čáky a čepice, mohou se nechat okouzlit elegancí ženicha a půvabem nevěsty ve svatební scéně z 20. let minulého století, kloboučnickým krámem nebo prvorepublikovou cukrárnou. Své dveře pootevře původní kloboučnická dílna se vzorkovníky, formami a dalším náčiním. Zapomenout nemůžeme na vitrínu s kolekcí pokrývek hlav významných osobností naší kultury a politiky - je zde například klobouk prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garique Masaryka, „otce národa" Františka Palackého, následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este vedle klobouků Jana Nerudy, Petra Bezruče a dalších. Mezi klobouky z produkce podniku Tonak posledního desetiletí mají své místo také unikátní klobouky z produkce módního návrháře Philipa Tracy. Malou atrakcí expozice je dobový fotoateliér, v němž se mohou návštěvníci ve vlastním nebo zapůjčeném klobouku vyfotografovat.

MALÍŘI DVOU STALETÍ - Stálá expozice výtvarného umění 19. a první poloviny 20. století ze sbírek Muzea Novojičínska.
Expozice prezentuje díla následujících umělců Novojičínska:
Eduard Veith
Anton Kolig
Ignác Berger
Franz Barwig
VE ZNAKU ZAVINUTÉ STŘELY II - Historie města Nového Jičína v období 19. a 20. století

HISTORIE ŽEROTÍNSKÉHO ZÁMKU:
Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se od samotného začátku stal panský kamenný dům, který byl pojat do systému obrany města. Přesnou podobu domu dnes již neznáme. Průzkum však prokázal, že nejstarší částí dnešního zámku byla stará kamenná věž, jejíž zbytky jsou patrné v půdorysu jihozápadního nároží stavby. Po vymření jičínské větve pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem jejich dědiců, pánů z Cimburka. komplex zadlužených panství se tehdy rozpadl jako domeček z karet. Poručníci nezletilého Jana z Cimburka museli rozprodat či zastavit většinu panství a hradů, včetně dosavadního sídla panství, Starého Jičína. Sídlem Janovy poručnice, jeho matky Kunky z Michalovic, se stal novojičínský panský dům. Krátce nato je dům zmiňován poprvé v pramenech. V roce 1465 se zde ve velké síni či jizbě opevněného domu konalo zasedání lenního soudu olomouckého biskupa. Za Cimburků došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz a rozšíření hmoty budov směrem do dnešního jižního traktu.

Jedinou dědičkou se po smrti Jana z Cimburka v roce 1472 stala jeho dcera Kunka z Cimburka. Sňatkem přinesla panství svému prvnímu manželu Jindřichu z Boskovic a po jeho smrti v roce 1476 druhému choti, uherskému grófovi Petrovi z Pezinku a Svatého Jiří. Oba manželé náleželi k předním šlechticům země a za nich prodělal dům další stavební úpravy. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. Po skonu Kunky 1497 však odprodal zadlužené panství Janovi z Kunovic. Ten v roce 1500 prodal město Nový Jičín s panstvím pěti bratřím ze Žerotína.
Výstavbu dalších traktů - pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 tehdejší držitel Nového Jičína - pan Viktorin ze Žerotína. Do roku 1529, kdy umírá bezdětný, byl komplex budov prakticky uzavřen.
Nejmladší synovec Bedřich se ujal vlády nad městem kolem roku 1535, kdy se vrátil z cesty na zkušenou, kterou trávil na císařském a francouzském královském dvoře. Pro něj bylo vytvořeno zcela nové panství Nový Jičín - Štramberk, které vzniklo odtržením od panství Starý Jičín. Před rezidováním na Štramberku dal Bedřich přednost Novému Jičínu a dostal v roce 1538 od císaře svolení zbourat štramberský hrad a postavit v Novém Jičíně nový zámek
Bedřich a jeho nová manželka Libuše z Lomnice…