Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

Expozice Muzea T. G. Masaryka v Lánech prezentuje osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a historické události spojené s jeho osobou. Expozice je rozdělena do několika částí.

Tereziánský špýchar.

Úvodní část expozice muzea představuje T. G. Masaryka a jeho rodinu. Podle vzpomínek Alice Masarykové jsme se zde pokusili o rekonstrukci bytu rodiny Masarykových, když v letech 1896 – 1907 bydleli v Praze v Thunovské ulici. V této části expozice je možné vidět různé osobní předměty patřící jednotlivým členům rodiny. K nejvzácnějším sbírkám zde patří společenské šaty Charlotty Garrigue Masarykové.
Expozice dále pokračuje profesorským obdobím T. G. Masaryka a představuje profesora Masaryka v době tzv. „bojů o Rukopisy“ a za „Hilsnerovy aféry“.
Další část expozice je věnována období první světové války, kdy Tomáš Garrigue Masaryk odjel do zahraničí, aby se aktivně podílel na budování našeho státu. Toto období prezentují především uniformy a památky na československé legionáře instalované. Atmosféru válečného období dokreslují rekonstrukce dobových zákopů. Součástí expozice je také volná rekonstrukce legionářského vagonu – „těplušky“, kde je nainstalována legionářská pekárna.
Další část expozice je zaměřena na Masarykovo prezidentské období, jeho cesty po republice, pobyt na Pražském hradě a v zámku v Lánech. K nejvzácnějším sbírkám této části patří jezdecký oblek T.G. Masaryka a jeho posmrtná maska.

K nejnovějším patří expozice s názvem T. G. Masaryka a první republika, život společnosti 1918 - 1938.
Expozice představuje dobu prezidentského období T. G. Masaryka z pohledu života tehdejší společnosti. Snaží se zachytit atmosféru první republiky a částečně, i když na malém prostoru, ukázat její úroveň a vyspělost. Záměr je, aby si návštěvník uvědomil, jaké celonárodní dílo bylo vykonáno za dobu dvaceti let trvání první republiky a eventuelně to může porovnat se současností.
Ideově je instalace rozdělena na dvě části, na mužský a ženský svět, k tomu byla navržena i dispozice výstavy. Mužský svět zastupuje cyklista s dobovým kolem značky Stadion, rekonstrukce četnické stanice a muzejní sbírky, jako je například pánská buřinka, policejní helma, části sokolského kroje, kuřácké potřeby z období první republiky, vycházková hůl, pánské brusle a další sbírky. Ženský svět představuje hlavně svět módy a dámských doplňků (klobouky, kabelky, spodní prádlo, šaty), instalace dětského pokoje s ukázkou bydlení dámského oděvu a odívání dětí. Obsahová a informační část výstavy je pojata velmi dynamicky a interaktivně. Informační panely mají podobu vodorovně otáčených hranolů, kterými může otáčet sám návštěvník. Každá plocha hranolu se věnuje určitému tématu období první republiky, je zde zachycen průmysl, sport a tělovýchova, kultura, výtvarné umění a architektura, móda, doprava, státní správa, vojenství a četnictvo. Důležitou součástí expozice jsou také osobnosti první republiky pojaté opět z hlediska mužského a ženského světa.

Výstava Žena a její svět v době první republiky:
Muzeum T.G.Masaryka v Lánech otevřelo ve svých prostorách bez větších okázalostí a bez vernisáže výstavu s názvem Žena a její svět v době první republiky. Jedná se o volné pokračování stávající expozice ve druhém patře dokumentující život mezi léty 1918 – 1938. Jak sám název výstavy napovídá – ústředním tématem je žena a to, co jí v uvedené době bylo nejbližší.
Ženy se v době první republiky pozvolna stavěly v dosaženém vzdělání, v možnostech vykonávání zaměstnání i ve společenském životě na úroveň mužům. Ovšem stále nezastupitelné místo ženy bylo v rodině, především v péči o děti a ve vedení domácnosti. Také nejobsáhlejší část výstavy se věnuje právě těmto tématům. Návštěvníci mohou nahlédnout do interiéru dobové ložnice, dívčího pokoje či vlastního království domácí paní – do kuchyňského koutu. Dobovou náladu podtrhují interiérové textilie, kuchyňské nádobí a náčiní i drobné dekorativní předměty. Vlastní domácí výrobu interiérových doplňků dokumentuje pestrý přehled pletených, háčkovaných a vyšívaných deček, ubrusů a drobných textilních doplňků. Kde se ženy všemu naučily – to dokládají školní vzorníky.
Žena i při veškeré domácí práci chtěla být pěkně oblečená, upravená a přitažlivá. K tomu opět napomáhaly dobové módní časopisy nebo rady ve specializovaných příručkách (např. Kosmetický a hygienický rádce). Služby nabízely krejčovské, kosmetické a kadeřnické salóny. V drogeriích a parfumeriích ženy našly, podle vlastních finančních možností, dostatečně široký sortiment přípravků – jak o tom svědčí vystavené dobové dokumenty i vlastní sbírkové předměty.
Historie také ukazuje, že řada moderně smýšlejících žen se zajímala o veřejné dění. Ženy se začaly vzdělávat, pěstovaly různé druhy umění. Aktivně se zapojovaly do sportovních odvětví (moderní byl tenis, cyklistika, plavání, turistika, bruslení, lyžování, automobilismus) a spolků (Sokol, Okrašlovací spolek, Baráčníci). Řada žen byla aktivní ve společenském i politickém životě. Věšina žen tyto aktivity pěstovala na zájmové úrovni, jiné ženy v těchto oblastech skutečně vynikly. O tom svědčí vybrané příklady úspěšných žen na poli veřejného života, podnikání, různých druhů umění, sportu,…