Památník F. B. Zvěřiny

Část díla malíře a grafika Františka Bohumíra Zvěřiny.

V rodném domě malíře.

FRANTIŠEK BOHUMÍR ZVĚŘINA:
Akademický malíř F. B. Zvěřina patří bezesporu k nejvýznamnějším hrotovickým rodákům. Narodil se zde 4. února 1835 a již jako dítě projevoval kreslířský talent a zájem o umění. Po absolvování tříleté školy ve Znojmě studoval na stavovské reálce v Praze, kde v roce 1851 nastoupil na Akademii výtvarných umění. Brzy na sebe upozornil svou pílí a talentem, jeho obrazy byly vždy příznivě hodnoceny a zpravidla i odkoupeny. Získané peníze používal k podpoře nouzí strádající matky a k cestám po Balkáně. V roce 1859 byl z Akademie vyloučen pro své slovanofilství - na veřejnosti se totiž prezentoval výhradně slovanskými motivy. Od té doby se po 31 let věnoval pedagogické činnosti. Vyučoval na školách v Kutné Hoře, v Mariboru ve Štýrsku, v Gorici, v Brně a ve Vídni. V Kutné Hoře se 15. 7. 1863 oženil s Jindřiškou Janečkovou. V roce 1866 mu byl udělen titul profesora. Zvěřina vyučoval kreslení, deskriptivní geometrii a krasopis, přednášel v řeči české, německé a slovinské. V roce 1890 odchází do výslužby.
Vedle pedagogické činnosti vyvíjel soustavnou činnost uměleckou. Své obrazy vystavoval v Praze, Brně, Budapešti, Krakově a ve Vídni. Podílel se na ilustrování 15 českých časopisů, mj. Zlaté Prahy, Světozoru a Květů. Kresby a články publikoval rovněž v časopisech anglických, ruských, španělských a jihoslovanských. od roku 1893 žil ve Světlé v Dolních Rakousích. V posledních letech svého života pravidelně každé léto dojížděl na Starý Bítov, kde se věnoval malbě přírodních motivů.
Zemřel ve Vídni 27. prosince 1908. Zanechal po sobě rozsáhlé umělecké dílo, jehož část je umístěna ve Zvěřinově památníku v Hrotovicích. V roce 1913 byl Zvěřinovi v Hrotovicích zbudován pomník (stával na rohu zahrady Anderlova hostince), v roce 1972 byl pomník přemístěn před jeho rodný dům.