Podještědské muzeum a knihovna

Podještědské muzeum (Blaschkova vila) a Johanitská komenda v Českém Dubu

Podještědské muzeum, umístěné v architektonicky hodnotném objektu neorenesanční vily, upravené ve stylu historizující secese, prezentované včetně velké části jejího původního vnitřního vybavení, nabízí návštěvníkům několik zajímavých tematicky uspořádaných expozic, vycházejících především z rozsáhlých muzejních sbírek národopisných, historických a uměleckých.
Návštěvník má při své cestě netradičně pojatým českodubským muzeem možnost nahlédnout do soukromého i společenského světa spisovatelky Karolíny Světlé (Světlá se od roku 1853 až do své smrti v roce 1899 opakovaně vracela do milovaného Podještědí, jemuž věnovala pět svých románů a na třicet povídek), seznámí se s českodubskou epizodou Bedřicha Smetany (Smetana několikrát pobýval u své matky žijící v Českém Dubu a ve městě dokonce i dvakrát koncertoval; Podještědí je se Smetanou spojeno též prostřednictvím dějiště jeho opery Hubička), navštíví historické prostředí nedaleké světelské rychty, fiktivní podještědskou venkovskou domácnost z poč. 19. století i byt původních majitelů reprezentativní Blaschovy vily (dnes sídlo Podještědského muzea), seznámí se s dochovaným bohatstvím českodubské židovské obce (vzácně dochované zařízení modlitebny z 18. století), s poklady místního obrozeneckého spolku Česká Beseda a prostřednictvím rekonstrukce venkovské školní jednotřídky nahlédne do života podještědských dětí na přelomu 19. a 20. století.
Kromě výše uvedeného nabízí Podještědské muzeum také dvě zcela unikátní expozice. Přímo v prostorách muzea je to expozice historického nábytku zdobeného gotickou šablonovou technikou (technika používaná mj. i středověkým Mistrem Theodorikem, dvorním malířem císaře Karla IV., později zlidovělá), prezentující mj. i originál pozdně gotické šablonově zdobené skříně z konce 15. století, pocházející z kostela sv. Ducha v Českém Dubu. Expozici gotické šablony v Čechách dotváří evokace výzdoby pozdně gotického středověkého interiéru, zdobeného šablonovou technikou.
Poslední a umělecko-historicky nejhodnotnější expozicí Podještědského muzea je cca 400 m vzdálený patrový komplex dochovaných kamenných románsko-gotických staveb bývalé johanitské komendy (tj. „kláštera“ rytířsko-špitálního řádu sv. Jana), založené r. 1237 významným českým velmožem Havlem z Lemberka a jeho manželkou sv. Zdislavou. Turisticky nejatraktivnější část komendy představuje velký vstupní románsko-gotický sál klenutý třemi křížovými klenbami a románská kaple sv. Jana Křtitele, která je jednou z nejstarších dochovaných staveb na severu Čech. Ojedinělosti a historickému tajemnu českodubské johanitské komendy nahrává i zajímavý osud této stavby, která byla až do roku 1991, kdy došlo k jejímu nečekanému „znovuobjevení“ pod pláštěm architektonicky nic nevypovídajících novodobých staveb, považována za beze zbytku zaniklou již za husitských válek v 15. století.
Nedílnou součást expozice Podještědského muzea včetně johanitské komendy je průvodcovský výklad, založený na výsledcích dlouhodobé badatelské činnosti a na znalosti a pochopení místního génia loci.