Sklářské muzeum Nový Bor

Stylový a technologický vývoj českého skla od 17. století do současnosti. Součástí jsou popisy hutních a zušlechťovacích technik, unikátní modely sklářských dílen a svítidla. Krátkodobé tématické výstavy.

Pozdně barokní měšťanský dům postavený v r. 1804.

Vznik muzea a vývoj sbírky:
Vstup do budovy sklářského muzea rámuje zdobný pískovcový portál, v jehož štítu je umístěna kotva. Tento symbol zámořského obchodu vyvolává představy o dobrodružných cestách křehkého skla ze severních Čech na vzdálené trhy v zemích starého kontinentu, exotického Orientu nebo do zámoří. Ostatně, většina muzejních exponátů vznikala v rukách sklářských řemeslníků právě ve snaze vyhovět odlišnému vkusu a neobvyklým požadavkům zahraničních kupců.
O vznik novoborského muzea se zasloužil Odborný svaz sklářského dělnictva. Za podpory radních, kteří uvolnili pro expozici potřebné prostory v budově místní radnice, bylo muzeum otevřeno v květnu roku 1893. Ačkoliv město postupně uvolňovalo pro prezentaci narůstající sbírky další místnosti radnice, k uspokojivému prostorovému řešení došlo až v roce 1952. Tehdy bylo muzeum přemístěno do domu čp. 105, kde sídlí dodnes.
Hlavní podíl na vzniku a tvorbě muzejního sbírkového fondu v 90. letech 19. století měli dobrovolní pracovníci. Základ sbírky byl vytvořen z nezištných darů místních sklářů a obchodníků, kteří nejlépe rozuměli sklářskému řemeslu a dokázali ocenit technickou náročnost i vyjímečnost uměleckořemeslného zpracování skleněných výrobků domácí i zahraniční provenience. Sbírka se rozrůstala a nabývala na kvalitě díky zájmu výrobních a exportních domů a ve 30. letech 20. století prostřednictvím muzeem pořádaných sklářských soutěží. Po doplnění o početné převody předválečné komerční produkce bývalých sklářských firem se kolem roku 1960 začala v Novém Boru formovat ojedinělá kolekce skla podávajícího pravdivý obraz o výrobě skla v oblasti Lužických hor na přelomu 19. století a v první polovině století dvacátého.
V duchu odkazu zakladatelů muzea sleduje i současný sbírkotvorný program vývoj sklářské průmyslové výroby na Novoborsku, neopomíjí dokumentovat činnost ateliérů místní sklářské školy a věnuje pozornost individuální tvorbě sklářských výtvarníků. V roce 1994 byly obnoveny sklářské soutěže a nejúspěšnější práce účastníků jsou zařazovány do sbírek muzea k prezentaci a trvalému uchování.

Historie a současnost budovy muzea:
NPatrový dům s vysokou mansardovou střechou a honosným pozdně barokním vstupním portálem je typický pro původní zástavbu Nového Boru. Byl postaven roku 1804 Johannem Christophrem Socherem, obchodníkem se sklem, který předtím třináct let úspěšně prodával české sklo v Mexiku. Řešení suterénu budovy dokládá, že jde již o druhou stavbu na svém místě. Původní celodřevěný dům postavil truhlářský mistr Josef Schneider před rokem 1759. Ve 20. letech 19. století Socher dům odprodal Stephanu Rautenstrauchovi. V majetku této rodiny, členů nejvýznamnější exportní společnosti v Novém Boru, byl dům až do r. 1939. V roce 1952 se borští radní rozhodli přihlédnout k jeho historii a umístit zde své sklářské muzeum. Objekt prošel v letech 1998-1999 náročnou stavební rekonstrukcí.
V roce 2011 se stalo Město Nový Bor vedoucím partnerem projektu „Oživení česko-plské sklářské tradice“ a navázalo spolupráci s Krkonošským muzeem v Jelení Hoře. V Novém Boru z finančních prostředků tohoto projektu vzniká nová dvojpodlažní budova s využitým podkrovím, která spojí historickou budovu muzea s objektem č.p. 106 v Kalinové ulici. Kromě nového zázemí pro sbírkové předměty – depozitáře, bude v této budově také nový prostor pro krátkodobé výstavy.