Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace

Příroda a dějiny severozápadní Moravy (geologie, fauna, flóra Šumperska a Jesenicka, historický vývoj šumperského okresu do roku 1970). Galerie Šumperska – otevřeno v únoru 2007.

Pseudorenesanční styl z 2. pol. 19. stol., měšťanské sídlo.

Vlastivědné muzeum v Šumperku:
Muzeum Šumperk je největším zařízením Vlastivědného muzea v Šumperku, a to jak rozsahem sbírkového fondu, tak velikostí expozic a výstavních prostor. Je sídlem ředitelství organizace, odborných pracovišť společenských a přírodních věd, redakce sborníku Severní Morava a informačního centra. Muzeum využívá více než poloviny budov areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Protože prostory zde nevyhovují pro činnost řemeslnických dílen muzea, kovářské, stolařské, stavební a preparátorské, využívá se i odloučeného pracoviště v bývalé robotárně na Lidické ulici.
Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory mělo v bývalém dominikánském klášteře, po roce 1921 pak přesídlilo do tzv. Geschaderova domu v Kladské ulici. V roce 1945 bylo německé muzeum předáno do české správy a na počátku 50. let mu byly přiděleny nové prostory v Pavlínině dvoře.
Pavlínin dvůr byl původně příměstský hospodářský statek Franze Tersche z počátku 19. století, užívaný pro chov skotu a výrobu a distribuci mléka a mléčných výrobků. Byl to rozsáhlý prostor téměř čtvercového půdorysu obklopený řadou stodol, nejméně se dvěma velkými sálovými kravíny zaklenutými klenbami mezi pásy, s mléčnicí a s ubytováním pro personál. Ve 30. letech 19. století byl doplněn Terschovým synem o klasicistní panský obytný dům. Dům byl v 80. letech 19. století přestavěn architektem M.Hinträgerem na novorenesanční palác pro barona Chiariho a na počátku století 20. ještě rozšířen. Zároveň byly přestavovány i hospodářské budovy, postaveny rozlehlé stáje s litinovými sloupy a klenbami mezi traverzami. Kolem dvora byl založen park a poblíž zeleninová zahrada. Ve 20. letech 20. století byla modernizována mlékárna a zřízena prodejna mléka. Po roce 1945 přešel objekt do majetku Města Šumperka, byl zde městský stavební dvůr, sběrna odpadových surovin, garáže a posléze i muzeum. V 60. a 70. letech 20. století byly všechny stavby dvora včetně půdních prostor rekonstruovány pro potřeby kulturních zařízení sídlících ve městě. Pavlínin dvůr byl vyhlášen kulturní památkou. Muzeum opravami získalo kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. Zkvalitňování vnitřního vybavení, opravy střech a inženýrských sítí probíhaly po celá 90. léta. V roce 2005–2006 proběhla rekonstrukce fasád severního křídla dvora a v části bývalých stájí byla vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Rozsáhlý dvůr, který je jen občas užíván pro některé kulturně-společenské akce, bude rekonstruován v nejbližších letech a nabídne řadu dalších možností pro kulturní vyžití obyvatel města. Byla dokončena i rekonstrukce budov muzea v robotárně.