Zámecké muzeum Kravaře

Začátek prohlídkové trasy nás seznamuje s životem obyvatel Kravař v 19. století. V dalších sálech navozuje zámecká expozice barokní atmosféru života Eichendorffů na zámku v 18. století. Součástí prohlídky je také návštěva zámecké kaple.

Zámek Kravaře je nejvýznamnější barokní stavba ve Slezku

Historie zámku v Kravařích:
Jak to všechno bylo... Kravaře, centrum malého panství v západní části Hlučínska, jsou poprvé v písemných pramenech zmiňovány roku 1224 a tvrz pak roku 1377. Vlastnila ji větev mocného rodu Benešoviců, do jehož majetku spadalo mnoho dalších panství na Moravě. Tito majitelé se označovali ve šlechtickém přídomku „Páni z Kravař“. O jejich důležitosti pro dějiny našeho města svědčí fakt, že erb tohoto rodu (zavinutá střela) mají dnes Kravaře ve svém znaku.

První podrobnější popis rytířského sídla máme z roku 1632 díky jeho novému majiteli Michalu Sendivojovi ze Skorska. To byl nižší polský šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II. a tehdy zkonfiskované kravařské panství získal darem právě díky úzkým kontaktům s císařským dvorem. Jeho dcera a dědička Marie Veronika se provdala za příslušníka drobné braniborské šlechty Jakuba z Eichendorffu. Tímto sňatkem začala další důležitá etapa kravařského panství a především sídla. Bohatnoucí rod potřeboval pro svůj život větší a reprezentativnější prostory, proto nechal Jan Rudolf Eichendorff provést v letech 1721 – 28 přestavbu a dostavbu zámku v duchu vrcholného baroka. Eichendorffové vlastnili panství do roku 1782, kdy je pro značné zadlužení prodali hrabatům Schaffgotschům. Po nich se pak od roku 1815 majitelé rychle střídali.

Po připojení Hlučínska k Československu r. 1920 koupil zámek stát a zřídil zde hospodyňskou a hospodářskou školu. Drastický útok na architekturu znamenal požár, ke kterému došlo neopatrností 21. ledna 1937. Zničil veškeré vnitřní zařízení, shořela celá střecha, propadly se stropy zdobené freskami a štuky, zřítilo se vnitřní dřevěné schodiště. Přes válku byl objekt provizorně zastřešen a od 50. let pozvolna rekonstruován. Opravy probíhaly do května 1970, kdy byla na zámku otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace, která zde setrvala do roku 1989. Na konci roku 1990 přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo kulturní a společenské centrum.

Architektura zámku:
Dnešní podoba kravařského zámku pochází z doby vrcholně barokní přestavby v l. 1721 – 28. Projektant není znám, dle kvality stavby se však patrně jednalo o předního architekta na vídeňském dvoře, buď Fischera z Erlachu či Johanna Lukase von Hildebrandt. Přestavbu realizoval zednický mistr Georg Gabriel Gans z Krnova.

Výsledkem jeho práce je čtyřkřídlá budova se suterénem a vnitřním obdélným nádvořím s arkádovou lodžií. Zámek byl důsledně koncipován na podélnou osu, v níž jsou umístěny obě dominanty stavby – střední rizalit v průčelním křídle a oválný rizalit v parkovém průčelí, který tvoří kapli, zasvěcenou archandělu Michaelovi. Napravo a nalevo od ní vystupují dvě stejně vysoké čtyřboké věžice s lucernou, které ukrývají točité schodiště. Kaple zůstala jako jediná ušetřena ničivého požáru, takže můžeme dodnes obdivovat její bohatou výzdobu, dokončenou roku 1730. Iluzivní stropní freska Nanebevzetí Panny Marie s mnoha svatými a s alegorickými výjevy čtyř světadílů je dílem významného představitele barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku F.Ř.I. Ecksteina. Oltář s výzdobou včetně hebrejského nápisu JAHVE v Božím oku nad obrazem „Pád andělů“ vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner.

Jedny z posledních stavebních úprav se uskutečnily za hraběnky Eufémie Renardové, rozené Rudzinské z Rudna (Polsko), která vlastnila kravařské panství v letech 1844 - 53. Hraběnka nechala zhotovit nad vstupním rizalitem mansardovou střechu, zřídila knihovnu a chodby zámku v patře vyzdobila mozaikovou dlažbou. Na jedné z nich, nacházející se na vrchní podestě zámeckého schodiště, jsou vyobrazeny erby Renardů a Rudzinských.
Zámecké muzeum

Zámeckou kapli si prohlédnete z balkónu v rámci prohlídky barokní a etnografické expozice, která je zde zpřístupněna od roku 1997. Sbírky, umístěné v západní části prvního patra zámku, vesměs zapůjčily okolní muzea, etnografické exponáty pak darovali místní občané. Začátek prohlídkové trasy seznamuje s životem obyvatel Kravař v 19. století, část se věnuje vzácným korouhvím z 1. poloviny 19. století, které byly r. 2006 restaurovány s finančním příspěvkem Ministerstva kultury a Města Kravaře. V dalších sálech navozuje expozice atmosféru života Eichendorffů na zámku v 18. století. Prohlídkovou trasu doplňují doprovodné tématické výstavy.

Komerční nabídka zámeckých prostor:
- Pořádání svateb v rytířském sále
Dále Vám nabízíme tři sály včetně bufetu pro konání vpravdě zámecké svatební hostiny, ale třeba i rodinné oslavy či plesu s kapacitou až 250 lidí. Tyto reprezentativní prostory jsou vhodné také pro firemní akce, rauty, školení a semináře se zajištěním kongresových služeb pro max. 250 lidí.

Dvorana zámku, ze všech stran orámována arkádovou lodžií, je jako stvořená pro konání letních divadelních představení, koncertů a tanečních zábav pod širým nebem s kapacitou až 300 lidí.